Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

Žijí již mezi námi noví mecenáši formátu Josefa Hlávky?

V Edukativní společnosti jsme se rozhodli to zjistit, pomocí pět let připravovaného projektu o téměř zapomenuté obdivuhodné vpravdě národní české královně Johaně z Rožmitála, toho času bez hrobu a prokleté. Od její smrti uběhne letos v listopadu 540 let.

Gaius Cilnius Maecenas

byl římský aristo­krat a přítel Octavianův. Proslul svým bo­hatstvím a podporou básníků, od nichž se však očekávala podpora Octavianovy politi­ky. Původ slova mecenáš je tedy jasný, v přeneseném významu pak znamená pod­porovatel umění a věd, prostě příznivec, který dnes již nevyžaduje podporu kohokoliv a nejméně pak svojí osoby. Tím se výrazně liší od sponzora, který naopak podporu poskytuje jen jako protihodnotu své reklamy a mnohdy to dělá velmi dryáčnickým a nevkusným způsobem. Chybí-li však mecenáši, jsou na koni sponzoři a před těmi se mnohdy nechutně plazí ti, co o jejich podporu žádají. Klidně tak přejmenují fotbalovou ligu na Gambrinus ligu, což by neznalého mohlo vést k domněnce, že se jedná o soutěž v pití piva. Naše prestižní literární soutěž Litera bez uzardění připojila ke svému jménu jednu z výrobních značek minerálkového miliardáře a stala se z ní Magnesia litera. Český lev se každý rok utápí ve stupidních reklamách na minerálku stejného minerálkaře a mohl bych ještě dlouho v tomto podbízení se sponzorům pokračovat. Jsem zvědav, kdy dojde k přejmenování například České filharmonie třeba na Českou Fernet Stock filharmonii. Cpát své jméno či jméno svého podniku všude, kde to jen jde, by mecenáše ani nenapadlo, nehledě na to, že by jeho ušlechtilé duši přišel uvedený způsob přinejmenším velmi nevkusný.

Čas letí jako jelen do zadku střelen

Reklama

Před pěti lety jsem zde na blogu uveřejnil článek, ve kterém jsem řešil otázku, kde je pohřbena Johana z Rožmitála? Avizoval jsem v něm i záměr natočit o této úžasné ženě dokument, který tuto otázku vyřeší. Článek zaujal a mnozí čtenáři mi tehdy psali ať dám vědět, až bude dokument hotov. Čas oponou trhl a pro natočení dokumentu je vše připraveno. Jedna z nejlepších scenáristek dokumentární tvorby napsala scénář, je připravený realizační tým. Na přípravu projektu se podílela i některá města spojená s životem české královny. Chybí již jen maličkost a to jsou peníze na realizaci.

Ano, mohl bych požádat o grand třeba Ministerstvo kultury. Nejsa však Filip Renč a nemaje námět o milence Josepha Goebbelse, ale jen o české královně, obdržel bych v lepším případě dvě či tři sta tisíc, kde by mne vyúčtování této částky stálo více sil, než natočit onen dokument a to nemluvím o vysilujícím procesu žádosti o takovýto grand (vím o čem mluvím, vyzkoušel jsem u jiného projektu). Navíc by se za tento příspěvek dokument natočit stejně nedal. Mohl bych s takto připraveným námětem jít do České televize. Ta by ale, dle svých tabulek, na dokument přidělila finance, které by dovolovaly realizovat akorát formu mluvících hlav historiků v pozadí nejlépe s knihovnou či černém a občas prostříháno dobovými listinami či místy, kde se Johana pohybovala. Navíc bych musel České televizi přenechat výhradní copyright za velmi nevýhodných podmínek a v titulcích na konci dokumentu by se objevila jména desítky lidí, se kterými se při realizaci dokumentu ani nepotkáte (také vyzkoušeno při tomto projektu). Lepší cestou je dokument natočit mimo ČT a pak s ní dojednat uvedení, nebo jít při realizaci do koprodukce (vyzkoušeno zde). Obojí způsob ale vyžaduje sehnat si peníze na realizaci sám. A to se téměř goticky zaklenutým obloukem dostávám k meritu věci, tedy k onomu mecenášství.

Čekání na mecenáše a o mecenášství

O zmíněné české královně, která změnila dějiny střední Evropy, nebyl za celou dobu historie kinematografie a televize natočen žádný dokument ani hraný film. Řekl jsem si tedy, že náprava tohoto stavu vyžaduje formu celovečerního dokumentu s hranými prvky. Rozpočet takového formátu ale není nijak malý a pohybuje se někde mezi čtyř až pěti miliony korun českých. Posouzeno z pohledu, že se u nás točí ročně cca 20 celovečerních filmů s rozpočty více než 40 mil. u jednoho, nejedná se o částku zas až tak vysokou. Ovšem na naše poměry u realizací dokumentů neobvyklou. Jistě se taková částka bude shánět lépe, pokud na to nebudu sám. Přizval jsem si tedy na pomoc Edukativní společnost, které mám tu čest již více než 20 let předsedat. Zde pak vzešel názor, že dokumentu o národní královně, která sama byla velkou mecenáškou, by slušelo, kdyby peníze na jeho realizaci byly získány od mecenášů, tedy pokud tady takoví mecenáši již existují. O příkladu našeho největšího mecenáše, a o tom zda se jemu podobní ještě, nebo již, rodí, jsme se před lety bavili v pořadu O hledání v Českém rozhlase s panem Hanušem. Kdybyste třeba neměli zrovna co na práci, tak TADY si ten rozhovor můžete pustit. V Edukativní společnosti jsme se rozhodli, že se mecenáše pro českou královnu pokusíme najít. Myslíte, že se nám to podaří? Pokud o nějakém víte, dejte mu o našem projektu, prosím, vědět. Věřím, že tuto prosbu ani tento článek nebudete brát jako reklamu, neboť se jedná o vzdělávací projekt realizovaný neziskovou vzdělávací společností.

Příležitost stát se drobným mecenášem tohoto projektu má ale každý, kdo se rozhodne jeho realizaci podpořit, byť jen malou částkou. Jakým způsobem je to možné, najdete ZDE. Velký mecenáš se zatím neobjevil, ti menší již ano a my jim tesáme virtuální mramorové desky a umísťujeme je do čestné „síně“ na našem webu – viz ZDE.

Více o projektu celovečerního dokumentu o Johaně z Rožmitála se můžete dozvědět ZDE.