* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
V úterý 9. prosince 2008 byla v Evropském domě v Jungmannovo ulici v Praze pořádaná panelová diskuse nad tématem nového čísla revue PROSTOR, kterou pořádal Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky ve spolupráci s redakcí revue PROSTORu. Sešli se na ní někteří autoři nového čísla s příznivci EU i s euroskeptiky. Vznikla tak velmi zajímavá výměna názorů na téma evropských hodnot. Sestava hlavních diskutujících opisovala širokou škálu názorů, tak jak ji můžete najít ve zmíněném čísle. To seženete ve vybraných knihkupectví, nebo si o něj můžete napsat přímo do redakce. Výtah z něj bude na webu RP uveden v dohledné době. Vřele toto číslo 80 doporučuji. Málokde najdete tak mnoho pohledů z různých úhlu k problematice EU a našeho působení v ní. Už sestava hlavních diskutujících, jak ji vidíte na fotografii níže, naznačuje, že diskuse byla zajímavá a mnohdy konfrontační, tak jako jsou jednotlivé články v uvedeném čísle. Jen namátkový výběr autorů a názvů článku to zřetelně ukazuje.
Philippe Nemo: Technokratické šílenství může vést ke ztrátě evropské duše
Rudolf Kučera: Evropské hodnoty versus politická krize
Ivo T. Budil: Máme si přát nové evropské impérium?
Jiří Diamant: Evropský příběh aneb není jiné volby…
Vladislav Chlumský: Duše Evropy a současná věda
Jednou z nejzajímavějších částí uvedeného čísla je oddíl nazvaný Konfrontace. Ten byl také přenesen do panelové diskuse, za přítomnosti části autorů kteří do něho přispěli. V této souvislosti mě napadlo, že by mohlo být zajímavé, přenést tuto diskusi sem na stránky blogů Respektu. Položený okruh otázek redakcí RP je natolik provokativní, a tím inspirující k diskusi, že bych se o to chtěl pokusit. Svolení RP jsem dostal a tak níže onen okruh otázek uvádím. Jak na ně odpovídali oslovení autoři Roger Scruton, britský filosof, esejista a spisovatel, Petr Pithart, Michal Semín, publicista a ředitel Institutu sv. Josefa, Helmut Kohlenberger, rakouský filosof, překladatel, spolupracovník revue Střední Evropa, Ivo O. Štanpach, teolog, religionista a publicista a Petr Sak, sociolog, vysokoškolský pedagog a publicista si můžete přečíst ve zmíněném čísle 80.
Jsem zvědavý zda otázky níže položené vyprovokují k odpovědím některé zdejší autory(ky) či diskutéry(ky), případně zda autory(ky) inspirují k nějakému širšímu vyjádření ve formě článku. Třeba vznikne nějaký volný seminář na dané téma. Je zde na blogu hodně osobností, od kterých bych si takové zamyšlení nad položenými otázkami rád přečetl. Nuže, zde tedy máte ony konfrontační otázky, rozdělené redakcí RP do čtyř tématických okruhů pod nadpisem, který sám je otázkou:
Spor o evropské hodnoty a duchovní dědictví – výzva evropským elitám?
V souvislosti s neustálým rozšiřováním „společného evropského domu“ (s Rumunskem a Bulharskem už v tomto domě „bydlí“ 27 členských zemí.) vzniká znepokojující otázka: Pokračuje podobným tempem i proces tříbení hodnot a „unijních“ politických principů? Stavba se rozšiřuje, ale jak je to s vertikálním rozměrem, s duchovní dimenzí a s hodnotovými pilíři, na nichž celá konstrukce evropského domu spočívá a u jejichž základů stáli nadšení i kritičtí evropští duchové, jako byli například R. Coudenhove-Kalergi, A. Spinelli, S. da Madariaga, D, de Rougemont? Daří se současným evropským elitám rozvíjet tento inspirující odkaz?
V současnosti naráží integrační proces na potíže s přijetím evropské ústavy respektive Lisabonské smlouvy a na diskuse týkající se nejasných hranic Evropské unie (otázka Turecka). Mají tyto problémy politické příčiny anebo tkví hlouběji v „hodnotovém deficitu,“ v neschopnosti jasně definovat hodnoty, na nichž stavba Evropy spočívá? Mohli byste v této souvislosti naznačit, jaké hodnoty to podle Vás jsou?
V souvislosti s politikou EU se hovoří o „nových evropských hodnotách,“ k nimž patří například politika multikulturalismu, genderová politika, politická korektnost, zákaz trestu smrti – jaký je vztah těchto „nových hodnot“ k tradičním evropským hodnotám, které ctili i zakladatelé „evropského domu“ (R. Schuman, A. de Gasperi, K. Adenauer) – jsou jejich rozvinutím, nebo spíš pokřivením? Dochází v důsledku uplatňování různých „politik“ (vůči přistěhovalcům, menšinám, k otázce vzniku života a postoje k smrti) spíše k erozi a oslabování hodnot, na nichž evropská civilizace stojí, anebo naopak k jejich posilování?
Počátkem devadesátých let minulého století vyhlásil tehdejší předseda Evropské komise Jacques Delors program Duše pro Evropu – etika a spiritualita. Zároveň varoval před převládajícím ekonomismen: "Jestliže během deseti let nevdechneme Evropě duši, neprobudíme-li spiritualitu smysluplnost, naše hra na Evropu bude muset končit." Ani po patnácti letech od Delorsových slov hra a sjednocenou Evropu nekončí – znamená to, že se evropským silám skutečně podařilo vdechnout Evropě duši? A jak by podle Vás takováto regenerace evropské duše a "evropského snu" (Jeremy Rifkin) měla vypadat?
Předsedající panelové diskusi:
Zleva – Michal Semín, Tomáš Halík, Monika MacDonagh Pajerová, Petr Pithart, Rudolf Kučera, Petr Sak a Milan Hanuš
Použité kresby: Jiří Jirásek pro ŕevue PROSTOR 80
Použité fotografie: Jarmila Karolína Riesová