Z textu zprávy můžete vyčíst značně absurdní sdělení. Abyste je mohli vidět, potřebujete k tomu mít následující předpoklady:
· cit pro skutečný obsah slov,
· cit pro symboliku ikon
· a trochu znalosti historie.
Netroufám si posoudit, do jaké míry vyjmenovanými předpoklady disponujete či zda je vaše vnímání utlumeno informačním smogem. Ve svém okolí se ale dnes a denně setkávám s jejich značnou absencí. Pro tyto případy se pokusím zprávu České televize přeložit a odhalit tak, jaké v sobě nese absurdnosti. Můžeme ji tedy číst následovně.
Ve starobylém sídle českých knížat a králů, kde je posledních 90 let umístěna kancelář prezidentů různých republik vzniklých od roku 1918, se znovu po pěti letech připravuje výstava korunovačních klenotů, které jsou skutečným historickým symbolem českého království a legitimity českých králů. Z rozhodnutí Karla IV. českého krále a císaře Svaté říše římské, se mají tyto korunovační klenoty vystavovat jen při vynímečných příležitostech, zejména pak při korunovaci budoucích českých králů.
Znovuzvolený prezident, zatím 8. státního útvaru v řadě po r. 1918, vzniklého na Silvestra roku 1993 s oficiálním názvem Česká republika (zkráceně a zvráceně Česko, dle povolení Ústavu pro jazyk český při Akademii věd ČR), usoudil, že onou vynímečnou příležitostí je právě jeho znovuzvolení. Dále pak 90. výročí (in memoriam) založení Československa, tedy státního útvaru, který existoval v různých názvech a v různých hranicích necelých 69 let, s přerušením existence na 6 let německou okupací (ČSR – 1. republika 1918 – 1938; ČSR – 2. republika 1938 – 1939; Protektorát Čechy a Morava 1939 – 1945; ČSR – 3. republika 1945 – 1948; ČSR – 4. republika 1948 – 1960 [vazal SSSR]; ČSSR 5. republika 1960 – 1969 [vazal SSSR]; ČSSR – 6. republika – federace ČSR a SSR 1969 – 1990 [vazal SSSR a do r. 1989 SSSR vojensky okupována]; ČSFR – 7. republika 1990 – 1993).
Historický symbol českého království a legitimity panovníka je tedy vystaven na počest znovuzvolení prezidenta České republiky a na počest 90. výročí založení Československa, tedy státního útvaru již 15 let neexistujícího, jehož 7. modifikaci zmíněný prezident pomáhal demontovat.
Nechám na každém čtenáři, aby si spočítal jednotlivé absurdity schizofrenního přístupu k naší historii, které se daly vyčíst ze zprávy České televize.
Myslím, že výše přiložená skvělá koláž Miroslava Huptycha, uvedená v 75 čísle revue PROSTOR, monotématicky věnovanému legendám, mýtům a bludům v českých dějinách, naprosto dokonale ztvárňuje naši absurdní utěšenou současnost, kdy nejsme ani schopni přijít vlastnímu státu na důstojné pojmenování.