Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

Etický kodex poslance a senátora Parlamentu ČR

Ve své pracovně mám poměrně velký pracovní nepořádek, ale v něm stále přehledno. Uklízet se přinutím jen v případě, kdy přestávám nalézat věci. Ta situace právě před několika dny nastala a já se tedy pustil do úklidu. Dělám to vždy s velkou nechutí a opravdu jen v nezbytně nutné míře, protože vím, že mi to bude trvat dlouho, neboť se často začtu do tiskovin dávno odložených a nyní znovu objevených. Samozřejmě, že se vše odehrávalo standardním způsobem a já se začetl.

Do čeho? Do etického kodexu, který zapovídal, ba přímo zakazoval, kandidátům jisté politické strany, pro jakékoliv volby, a to v případě, že budou zvoleni, následující –

v     Neomluvené absence

v     Požívání alkoholu v pracovní době

Reklama

v     Zaměstnávání svých příbuzných jakožto asistentů

v     Pobírání jakýchkoli odměn za členství v různých dozorčích a správních radách

Etický kodex kandidáty v případě zvolení navíc zavazoval:

v     Neúnavně prosazovat omezení poslanecké imunity

v     Prosazovat omezení ve finančních náhradách a různých jiných požitcích

v     Dodržovat návštěvní hodiny ve své kanceláři

v     Předložit v den nástupu do funkce detailní majetkové přiznání, lustrační osvědčení a čestné prohlášení, že nikdy nebyli placenými funkcionáři SSM a KSČ

Dále bylo v kodexu uvedeno, že čest nesmí být pro zvoleného kandidáta, jakožto i pro každého člena strany, prázdným pojmem a dodržování daného slova je samozřejmostí, která se nezpochybňuje.

Že vám to zní jako závan odněkud z 19. století? No řekněte, nebylo by krásné, pokud by současní poslanci, senátoři a zastupitelé krajů, měst a obcí byli svými stranami zavázáni takovýmto kodexem? Strana, která to udělala se do Poslanecké sněmovny ani Senátu Parlamentu ČR zatím nikdy nedostala. Lidé jí nevolili a leták, kde tento etický kodex také uvedla, skončil někde v koši. Nevolil jsem ji ani já, ač jinak její sympatizant. Volitelnost se jí limitně blížila nule a tak jsem nechtěl, aby můj hlas propadl. Dobře nám tak. Máme dnes mezi poslanci a nejrůznějšími zastupiteli to, co jsme si tam navolili. Žádná ze současných politických stran, v obou komorách Parlamentu ČR, neměla ve svém volebním programu podobný kodex. Není tedy divu, že chování mnoha poslanců a senátorů, stejně jako zastupitelů krajů, měst a obcí, se takovému kodexu ani nepřibližuje, ba svým konáním jde zcela proti němu.

Výše uvedený etický kodex jsem našel při úklidu mé pracovny v odložených Monarchistických listech (č. 1 – 2/2006) Koruny české – monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska. Nejsem zas až tak naivní, abych si myslel, že v příštích volbách bude tato strana volitelná s nějakým větším procentem, ke škodě této země. Měli bychom tedy přemýšlet o tom, jak donutit stávající demokratické strany, aby podobný kodex byl součástí jejich volebního programu. Máte někdo nějaký nápad?