Výroba: Velká Británie/Lucembursko, 2003, 95 min
Režie: Peter Webber
Hrají: Scarlett Johansson, Colin Firth, Tom Wilkinson, Judy Parfitt, Cillian Murphy, Essie Davis, Joanna Scanlan, Anna Popplewell, Alakina Mann, John McEnery
Hudba: Alexandre Desplat
Kamera: Eduardo Serra
Scénář: Olivia Hetreed
Pokud toužíte vidět zase jednou výtvarnou lahůdku, a film Vám, jako mě, v kinech unikl či jste jeho vznik vůbec nezaznamenali, pak rozhodně doporučuji zajít do nejbližší videopůjčovny a film si na DVD půjčit. Na ploše 96 minut tak zažijete příběh vzniku slavného obrazu od holandského malíře Johanna Vermeera van Delft. Režisér snímku spoulu s kameramanem vás přímo přenesou do Delft a vy se ve městě ocitnete v druhé polovině 17. století v domě malíře Vermeera. Mistrná kamera snímku ve vás vyvolá pocit, že si, z bezprostřední blízkosti, prohlížíte malířovy obrazy. Jakoby přeneseni strojem času sedíte u vzniku Dívky s perlou, nepozorováni, přímo v malířově ateliéru, a pozorujete mistra i s modelem při práci na jednom z nejlepších obrazů všech dob. Poznáte i za jakou cenu tenhle skvost vznikl.
Režisérovi snímku se podařilo obsadit do hlavní role Dívky s perlou hereckou hvězdu Scarlet Johanson. Nevím jak se mu ale povedlo, dostat jí do podoby tváře z obrazu Dívka s perlou. Máte totiž pocit, že sestoupila přímo z mistrova plátna. Ovšem i výběr dalších herců je typově vynikající. Film není nijak nabitý dějem, ale o to tvůrcům snímku nešlo. Ve filmu jde především o atmosféru malířova světa. Film je tedy sérií obrazů, kde se jednotlivé záběry výtvarným laděním zcela přizpůsobují barevnosti a legendárnímu světlu Vermeerových obrazů, takže jakoby tyto skvosty světového uměleckého pokladu před vámi na plátně přímo ožily. Pro záměrně pomalý rytmus filmu máte navíc možnost si tyto obrazy přímo vychutnat. Tedy žádný divoký střih krátkých záběrů zde nenajdete.
Dovolil jsem si níže udělat pro vás takový menší výběr z malířova díla za pomoci proslulých Dějin umění José Pijoana, abych vám alespoň takto přiblížil barevné pojetí záběrů filmu, které jsou jakoby živé kopie těchto obrazů. Kompoziční příprava každého záběru musela být opravdu velmi náročná po všech stránkách.
I když budu asi nosit dříví do lesa, tak přeci jen pro zopakování opravdu velmi stručně něco o malíři, a to opět z Pijoanovo Dějin umění z kapitoly, kterou napsal Pierre Descargues –
Johann Vermeer van Delft (*31. 10. 1632 – + 15. 12. 1675) s Catharinou Bolnesovou měl jedenáct dětí z nich na živu zůstalo osm. Žil v dnes již neexistujícím domě na Tržním náměstí v Delftu. (Obraz Ulička je pohledem z malířova ateliéru, pozn. P.P.R.)
Vermeer se vymyká zařazení do dějin. Kdykoliv si myslíme, že je uchopitelný, uniká. A čím déle se díváme na jeho obrazy, tím více nás zneklidňují. Nejsou to díla žádného předchůdce (nelze z jistotou ani mluvit o jejich vlivu). Nevytvářejí organickou řadu. Čím více nás uchvacují, tím více si uvědomujeme, že ty překrásně zářivé obrazy znamenají historický skandál, opravdové hození rukavice.
Film Dívka s perlou byl nominován v roce 2003 na tři Oskary, a to za kameru, kostýmy a výpravu. Nevím proč film nakonec nedosáhl ani na jedno ocenění. Zřejmě byla toho roku příliš velká konkurence.
Pro mě osobně je Dívka s perlou důkazem, že film stále ještě může být skutečně uměleckým dílem. Jste-li ale milovníci především akčních filmů, tak zde si na své nepřijdete. Jinak velmi doporučuji, pro shlédnutí filmu, si jej pustit na co největší obrazovce s kvalitním podáním černé barvy. Pak budete mít výtvarně dokonalý zážitek.
A ještě obvyklý odkaz na moji oblíbenou filmovou databázi, kde si můžete přečíst další názory na Dívku s perlou: http://www.csfd.cz/film/73862-divka-s-perlou-girl-with-a-pearl-earring/?podle=data