* 

Reddite ergo quae sunt Caesaris Caesari! Et quae  sunt Dei Deo!

(Co je císařovo císaři, co je Božího Bohu)

 

Minitest

Od kterého panovníka by měla odvozovat svůj původ naše nejstarší univerzita a kdo byl jejím zakladatelem? Že je to snadná otázka, kterou lehce zodpoví i dítě ze základní školy… Tak dobrá. Něco těžšího. Od které instituce by měla sou­časná Akademie věd ČR odvozovat svůj původ a koho by měla považovat, řečeno vzletně, za otce zakladatele? A doplňující otázka – jaké datum by měla ctít jako své výroční? Pozor! Neukvapujte se! Nezapomeňte, že národ český nemiluje příliš historická fakta, ale daleko spíše různé pravdy. Fakta jsou fakta a nesnesou diskusi. Kdežto pravdu může mít každý tu svoji, a to milujeme. V hospodě se tyto pravdy pak dají různě omílat, zkoumat z různých úhlů, překruco­vat… však to znáte. A pivo při tom tak dobře chutná. Ovšem nejen půda českých hospod je pro pravdy všeho druhu úrodná. Taková akademická půda, díky síle argumentů vzdělaných pánů a dam… Že vy po přečtení předchozích článků víte své a jste schopni minitest úspěšně dokončit.. No, posečkejte ještě chvíli.

*

Trochu historie navíc snad ještě přežijete

Abych měl úplně čisté svědomí a nemusel si vyčítat, že za vaši eventuálně špatnou odpověď nesu svůj díl viny, neb jsem vám nedal informace úplné, zde je tedy ještě malé doplnění stran historie České akademie.

Myšlenka na založení Akademie měla svoji historii a jako instituce své předchůdce. Především to byla Soukromá česká společnost nauk, vzniklá roku 1784 zveřejněním starší soukromé společnosti nauk založené českými šlechtici Nosticem, Kinským a Bornem kolem roku 1773. Přívlastek „královská“ nesla až od roku 1791. Byla však českoněmecká a přestože až do roku 1888 byla jedinou institucí, která vydávala vědecké práce a soustřeďovala výkvět vědeckého života v Čechách, v době Hlávkovy iniciativy k založení České akademie na ni bylo královské už jen to jméno. Při stém výročí jejího založení jí dokonce Hlávka věnuje nemalý obnos 35 000 zlatých, aby vůbec mohla přežívat. Vlastně už v roce 1861 se o ní takto vyjadřuje Jan Evangelista Purkyně:

     … i když se pravidelně scházela, živořila, po místnostech universitních jen jako z milosti se prosmejkávala…

A byl to právě Jan Evangelista Purkyně, kdo vehementně prosazoval nutnost zřízení České akademie. A jak víme, nebyl sám. Toto volání nabývalo na intenzitě po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou. Chybělo však to nejdůležitější – peníze a přízeň vládnoucích kruhů. To chybělo samozřejmě i Purkyněmu, který se s projektem akademie dostal nejdále a dal svým snahám konkrétnější tvar. V 9., 10. a 11. ročníku svého časopisu Živa z let 1861-63 publikuje články pod názvem O zřízení České národní akademie vědecké ve spojení s Českým národním muzeem. Přes­tože Purkyňův projekt měl některé zajímavé moderní aspekty, byl v mnoha rysech romanticko-idealistický až utopický, což byla jeho velká slabina. Ostatně k tomuto se ještě vrátím. V roce 1864 pak Purkyně činí pokus uvést akademii v život vědeckými schůzkami ve svém bytě. Pět let poté umírá, aniž by se vysněné akademie dočkal. Až Josef Hlávka svým neidealistickým, veskrze pragmatickým přístupem, byl schopen věc dotáhnout ke kýženému cíli, a to i přes nepří­zeň Vídně a velké části německých kruhů u nás.

*

Čas na odpověď?

Tak a nyní si zřejmě coby laici myslíte, že není nic jasnějšího, než odpovědět na otázky z minitestu, a kdyby vám je ně­kdo znovu položil, bleskurychle ze sebe vysypete:     Současná Akademie věd České republiky by měla své založení odvozovat od České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědu, slovesnost a umění a za svého zakladatele by měla jednoznačně považovat Josefa Hlávku. Za významné výročí by pak měla považovat 18. květen 1891, kdy byla slavnostně zahájena její činnost.

Je mi líto, ale pokud byste takto odpověděli, bylo by to 0 bodů. Říkal jsem, ať se neukvapujete. Ale nedivím se vám. V roce 1992 jsem se i já takto ukvapil při odpovědi na výše uvedené otázky. Z chybných odpovědí mě usvědčil návrh zásad stanov Akademie věd České republiky:

 

 Nově zřizovaná instituce …současně navazuje na projekt Akademie, vypracovaný v letech 1861-63 J. E. Purkyněm, na tradici starších českých vědeckých institucí, zvláště Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění…, a na pozitivní prvky činnosti a vývoje Československé akademie věd z let 1952-1992.

Konec citátu. Nic proti připomenutí uvedených návazností, krom ČSAV, ale co je císařovo císaři a co je božího Bohu. Purkyněho jako vědce si lze jen vážit. O společnosti nauk zde již také byla řeč. Je však absurdní a postrádající veškerou logiku upřednostnit pouhý, značně idealistický pokus, před skutečným zakladatelským činem! Vzpomenout jména, i když věhlasného vědce, ale ve věci založení Akademie neúspěšného idealistu a nevzpomenout jména skutečného zakladatele naší první Akademie vůbec. Ta je tu sice vzpomenuta, ale pod jménem, které nesla od roku 1919. Václav II. také uvažoval o založení univerzity, ale zakladatelem byl až Karel IV. Historie filmu se počítá od první veřejné pro­jekce bratří Lumiérů v Paříži roku 1895, přestože kameru a perforovaný filmový pás vymyslel Edison. Proč, když Pur­kyně, tak taky ne Hlávka? Proč je vzpomenuta instituce následná a ne prvotní? Proč vzpomínat ostudná léta?

*

Na akademické půdě

Tak na tato proč jsem se tehdy zeptal přímo u pramene, v Akademii věd České republiky Dr. Šmidáka, spoluautora návrhu stanov a jednoho z týmu předkladatelů původního návrhu zákona o České akademii.

Dr. Šmidák pravil: "Purkyně prý proto, že byl první, kdo přišel s myšlenkou spojit různé učené společnosti v jeden ústav a doplnit je čtrnácti dalšími vědeckými ústavy."

Namítl jsem: "A co Institut de France v Paříži? Francouzi už v roce 1795 provedli Purkyňovu myšlenku sloučení. Před nimi to udělal Petr Veliký, kterého doplnila Kateřina Veliká… a dalo by se pokračovat."

Pan doktor na to: "Že to nebylo myšleno zase až tak ortodoxně a že stanovy jsou koneckonců vnitřním neveřejným právním předpisem a  ne historickým pojednáním. Ostatně už za tu inkriminovanou vloženou klauzuli si to pěkně schytal od právníků, kteří chtěli mít stanovy právně čisté, jak slovo boží." Inu, tradici těžko paragrafem vyjádříte. "Konečně o co prý mi jde? Vždyť je v citované pasáži návrhu stanov odkaz i na původní Českou akademii věd a umění."

Opět jsem si dovolil nesouhlasit a zdvořile jsem podotkl: "Původní název Hlávkou založené Akademie byl jiný. Tento se vztahuje až k Akademii prvorepublikové. Znalec tedy musí z textu nutně usoudit, že se navazuje až na prvorepublikovou Akademii."

"No jo", povzdechl si akademik, "to by ale muselo odvolání obsahovat ještě jméno císaře." 

"A proč ne?" – namítl jsem.  "Nebylo by na čase poněkud přehodnotit Haškovský pohled na tohoto panovníka? Akade­mická půda, která kdysi nesla jeho jméno, by k tomu tvořila důstojný rámec. Jsou-li však obavy, že na něco podobného není národ připraven, je možné použít variantu bez jména panovníka, ostatně byla to běžná praxe hned po založení České akademie." 

Pan doktor začal nervózně pomrkávat po hodinkách a připustil, že na mých argumentech něco je a že se je na příštím sezení nad návrhem stanov, které bude do týdne, pokusí kolektivu tlumočit. Pak mi bylo slušně, ale důrazně řečeno, že akademické povinnosti vyžadují slyšení ukončit. Přesto jsem poprosil o možnost položit ještě dvě otázky. Akademické povinnosti tedy ještě chvíli počkaly a já se zeptal, zda bude akademie iniciovat novelu zákona stran prezidenta? Nebude! Není důvod, konečně minulá léta je na předsedu uvykla. A potom mají úplně jiné starosti než takovouto nepodstatnost. Čelí snaze úplné likvidace Akademie. Finanční prostředky přidělené vládou jsou tak nedostačující, že se stovky vědců ocitnou na ulici.

Pomyslel jsem si, že ti ocitnuvší se na ulici by se mohli pokusit uvést v život novou akademii vědeckými schůz­kami v bytě některého ze stejně postižených kolegů nebo lidovými sbírkami po vzoru Purkyněho. Pro zajímavost, tako­váto byla jeho představa vzniku Akademie –     

V akademii národní vystupuje národ co jeden muž, chápaje se věcí vědeckých. …To se stane, když se nejlepšími sila­mi duchovními utvoří v národní akademii. Takovýto skutek nevycházej od velení mocnáře, nebudiž věcí vyšších stavů nebo boháčů nebo výsledkem privátní obliby vědecké, nýbrž cností a statečností národa, jenž ve všech svých i nejmenších údech povolání cítí státi se nástrojem moci, která v lidstvu co věda působí… (Zvýraznění textu autor.)

No nic. Zbývala poslední otázka: "Jeví se panu doktorovi jaksi etické zmiňovat se v preambuli návrhu stanov o návaznosti na úspěchy Československé aka­demie z let 1952-1992? Ne že by nebyly, ale představte si jak by asi vypadalo v preambuli české ústavy podobné odvo­lání se na úspěchy let totality? Umí si pan doktor představit podobný odkaz v Německu na úspěchy jakékoliv instituce za doby nacismu?"

Pan doktor opáčil, že je to věcí názoru a diskuse a rázně se rozloučil.

Ve výše popsané situaci jsem mohl udělat jen jediné: obrátit se na tisk. Zformoval jsem vše do článku, který byl obsahem téměř totožný s textem, který jste si právě přečetli, a poslal jsem jej do tehdejšího T-magazínu, kam jsem občas psával. Jak to vše dopadlo? Po našem. Vlk se nažral a koza zůstala celá!

Nemám to ověřené z několika nezávislých zdrojů, ale podle jednoho věrohodného pan doktor Šmidák slib dodržel a celou věc s kolegy probral. Údajně jej tehdy podpořila i Doc. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. – pozdější předsedkyně AV ČR do roku 2005.

Posuďte sami, jak se obec akademická s konečnou platností postavila ke své historii, ke kontinuitě. Prostě k tomu, na co jsou v jiných zemích s podobnými institucemi obzvláště hrdí a hákliví neb dobře vědí, že stará značka je obrovskou cenností, kterou je nutné pečlivě chránit.

Schválený stav(zvýraznění inkriminované části autor):

STANOVY AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY

Tyto stanovy Akademie věd České republiky byly přijaty ustavujícím zasedáním Akademického sněmu dne 25. února 1993 a schváleny usnesením vlády České republiky č. 418 ze dne 11. srpna 1993 a tímto dnem nabyly stanovy účinnosti.

Část první

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Akademie věd České republiky (dále jen „Akademie“) byla zřízena zákonem České národní rady ze dne 6. května l992 č. 283/l992 Sb. o Akademii věd České republiky a zahájila svou činnost dnem 31. prosince 1992. Akademie je budová­na podle soudobých principů organizace vědy jako soustava vědeckých pracovišť, zabývajících se výzkumem nejvyšší úrovně s významnou mezinárodní spoluprací.

Současně navazuje na projekt Akademie, vypracovaný v letech 1861 – 1863 J. E. Purkyněm, na více než dvousetletou tradici starších českých vědeckých institucí, zvláště Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, založené J. Hlávkou, a na pozitivní prvky činnosti a vývo­je Československé akademie věd z let 1952 – 1992.

*

Shrnutí

Josef Hlávka se tedy do preambule stanov dostal, i když s chybným názvem instituce a necelým jménem – demokraticky stejně jako Purkyně. Je mu ale opět přisuzováno založení České akademie věd a umění. Jak jsem již uvedl výše, toto je název až prvorepublikový. Je smutné vidět tako­vou chybu ve stanovách vědecké instituce, která má pro oblast historie zvláštní ústav. To, že se Akademie nehlásí k Josefu Hlávkovi jako ke svému  zakladateli, je typickou ukázkou schizofrenního přístupu k dějinám. O to politováníhodnější v Akademii věd. Jak praví klasik: „Nevypořádat se s vlastní historií znamená prožívat ji stále znovu a znovu“.

Já si ovšem mohu ve svém článku dovolit víc a nemusím brát ohledy na to či ono a dělat tedy nějaké hloupé kompromisy. Hypoteticky tedy uvedu, jak bych si preambuli stanov AV ČR představoval já.

Akademie věd České republiky (dále jen „Akademie“) byla zřízena zákonem České národní rady ze dne 6. května l992 č. 283/l992 Sb. o Akademii věd České republiky a zahájila svou činnost dnem 31. prosince 1992.

Akademie odvozuje svoji historii od zakladatelského činu Josefa Hlávky, tedy od založení České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědu, slovesnost a umění, kontinuálně přeměněnou v Českou akademii věd a umění v období I. republiky.

Za významné datum považuje Akademie den slavnostního zahájení činnosti České akademie, a to 18. květen 1891.*⁾ Současně navazu­je na projekt Akademie, vypracovaný v letech 1861 – 1863 Janem Evangelistou Purkyněm a na více než dvou­setletou tradici starších českých vědeckých institucí, zvláště Královské české společnosti nauk.

Od Československé akademie ustanovené protiprávním komunistickým režimem se Akademie zcela distancuje a hlásí se pouze k pozitivním výsledkům práce některých statečných členů Akademie.

Akademie je budována podle soudobých principů organizace vědy jako soustava vědeckých pracovišť, zabývajících se výzkumem nejvyšší úrovně s významnou mezinárodní spoluprací.  

Nemáte pocit, že takovéto základní ustanovení by bylo poctivé a pravdivé vypořádání se s minulostí? Nemohu přeci upřednostňovat myšlenku tak, jak to vidíme v oficiálním textu stanov, před skutečným zakladatelským činem a odvolávat se na pozitiva Akademie v době režimu, který je zákonem č. 198/1993 prohlášen za protiprávní a zločinný. AV ČR zde má alespoň in­spiraci, jak by mohla své stanovy inovovat. To se ovšem od současné Akademie nedá očekávat.

K novelizaci stanov však přeci jen došlo, a to k 1. lednu 2007. S jakým výsledkem? Z preambule stanov Josef Hlávka opět zmizel a znění se vrátilo k původnímu návrhu z r. 1992!!! Ba co hůře, vypadá takto:

Vláda České republiky schválila usnesením ze dne 24. května 2006 č. 614 s účinností od 1. ledna 2007 tyto

STANOVY AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY

Preambule
 

Akademický sněm Akademie věd České republiky,

1. vycházeje z Ústavou zaručené svobody vědeckého bádání, ze zákona o Akademii věd České republiky a z dalších právních předpisů upravujících výzkum a vývoj v České republice,
2. navazuje na více než dvousetletou tradici českých vědeckých institucí, zvláště Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění a Československé akademie věd, a na projekt Akademie, vypracovaný v letech 1861-1863 J. E. Purkyněm, …

Kladete si otázku proč? Proč není Josef Hlávka pro současnou Akademii věd ČR vnímán jako otec zakladatel a dokonce proč jeho jméno natolik vadilo v preambuli stanov, že muselo být vymazáno?Zeptal jsem se na to dopisem současného předsedy AV ČR prof. RNDr. Václava Pačese , DrSc a položil jsem mu v této souvislosti ještě několik dalších otázek:

1. Proč se v preambuli stanov znovu opakuje chyba v označení názvu Akademie, na kterou AV ČR navazuje?
2. Proč se stejná chyba už mnoho let objevuje na oficiálních webových stránkách AV ČR, a to i přes moje několikerá upozornění? Je tristní vidět na webu AV ČR u zakládající listiny České akademie pro vědu, slovesnost a umění, kdy tento název je v ní historicky obsažen, nadpis – Zakládající listina České akademie věd a umění – název až z I. republiky!
3. Je zpozdilé chtít od vědecké instituce, vědeckou přesnost?
4. Proč má AV ČR, jejíž součástí je i Historický ústav, takový zmatek ve vlastní historii, že není schopna ani správně utřídit své vedoucí představitele do jednotlivých období a pojmenovat jejich funkci (plete si předsedy a prezidenty)?
5. V předchozí preambuli stanov byla návaznost na Československou akademii věd vymezena poznámkou, že se navazuje na pozitivní prvky činnosti a vývo­je této akademie. Mám rozumět vypuštění tohoto vymezení tak, že nyní již AV ČR navazuje na Československou akademii se vším všudy? Připadá Vám to etické? Umíte si představit, že by Německá akademie věd navazovala na akademii Hitlerovského Německa bez vymezení se vůči negativům?

 A zde je e-mailová odpověď pana předsedy AV ČR: 

—– Original Message —–

From: Vaclav Paces

To: Pavel P. Ries

Sent: Friday, March 14, 2008 8:19 AM

Subject: Re: Fw: Ohlas na článek a několik otázek 

Vážený pane Riesi,

Nejsem odborník na historii ani na život Josefa Hlávky. To zpracoval kolega Pokorný. Ve Vašem původním dopise nejsou otázky na které bych se cítil kompetentní odpovídat.

S přáním hezkého dne,

Václav Pačes 

Dobrá, řeknete si, to jsou drobná administrativní pochybení a jinak se Akademie jistě ke svému zakladateli hlásí.

Ano, akademická rada často zasedá pod portrétem Josefa Hlávky od Václava Brožíka.

Zatímco na 170. výročí narození Hlávky v r. 2001 Akademie zcela zapomněla, letos, při stém výročí úmrtí, uspořádala zatím 21. 1. konferenci ve své budově na Národní třídě. Vydržel jsem pouze první část od 9.00 do 11.00 hod. Příspěvky stylu středoškolských referátů přednášeny absolutně nezáživně a většinou zcela bez jakékoliv obrazové dokumentace v sálu jinak perfektně vybaveném pro audiovizi. Datový projektor u mnoha příspěvků marně čekal na obrazová data. Připravená technická obsluha se na svém stanovišti kousala nudou. Místopředseda AV ČR profesor Jaroslav Pánek ve svém projevu prohlásil, že se Akademie hlásí k Josefu Hlávkovi jako k zakladateli?! Asi nezná změnu preambule stanov. Účastníci konference si mohli při vstupu do vestibulu Akademie prohlédnout jakousi nástěnkovou sestavu nazývanou hrdě výstavou. Tato „výstava“ byla z převážné většiny sestavena z rozebraného velkoplošného kalendáře vydaného v roce 2007. Asi tak, jako když je snaživé sousedce líto vyhodit hezké obrázky z kalendáře a tak jimi polepí panelákovou chodbu. Jsem zvědav, jakým způsobem se zaskví Akademie v dalších akcích v roce Josefa Hlávky.

Nad tím vším by se dalo mávnout rukou. Za mnohem horší považuji, že zcela bez zájmu nechala Akademie po r. 1989 ležet v Památníku národního písemnictví obrovský Hlávkův archiv, který tu v 67 krabicích ležel neutříděný od r. 1908. Když už kritika tohoto stavu zaznívala z mnoha stran, uvolnilo Nadání před několika lety nepříliš velkou sumu k jeho utřídění. Akademie, přestože vládne různými granty, se nepřipojila. Posuďte sami, jak vážně se dají brát slova prof. Pánka o vnímání Josefa Hlávky, coby otce zakladatele, a to zvláště při té skutečnosti, kdy rodný dům Josefa Hlávky je na prodej a hrozí mu zašantročení. Akademie spolu s Nadáním neprojevily sebemenší zájem pomoci městu Přeštice s řešením této ostudné záležitosti, kdy hrozí, že v domě může vzniknout lecjaký pochybný podnik! Osobně si neumím představit, být v přední funkci AV ČR či Nadání, že by mě tato situace nechala lhostejným. Mě nenechala a udělal jsem alespoň to málo, co bylo v mých skromných možnostech – návrh synopse projektu, jak by mohl být dům kulturně využit. Pokud se na projekt chcete podívat, najdete jej v neveřejné části mého blogu.

Při zmínce o Nadání jsem se ale již dostal k druhému avizovanému dědici – k Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Nechám vás však několik dní vydechnout, než se spolu podíváme, jak současná správní rada spravuje odkaz Josefa Hlávky věnovaný Českému národu a zda se tak děje v intencích jeho závěti.