Tak tenhle film svoji filosofií a provedením považuji i dnes za nedostižný vzor. Pokud se někdo u sledování tohoto filmu nudí, vina rozhodně není na straně tvůrců a už vůbec ne v jeho stáří! Víc než 10 let po uvedení v kinech se nikdo ve světě neodvážil přijít s vážnější filmovou sci-fi. Je neuvěřitelné vidět grafiku obrazovek ve vesmírné lodi, a nakonec při pádu do černé díry, u vědomí toho, že počítačová animace neexistovala a vše je animováno klasickou metodou, tedy ručním kreslením. Je úžasné vidět přistání na Měsíci, kdy máte pocit, že tam opravdu jste. A je naprosto zcestné dívat se na tento film, vytvořený pro panoramatické plátno na formátu 70 mm filmu, na televizní obrazovce např. s úhlopříčkou 92 palců! Kdo viděl velká plátna mistrů v Louvru a pak je viděl v reprodukcích v knize – ví o čem je řeč. První, kdo se pokusil prolomit ohromení z tohoto filmu, byl až George Lucas s Hvězdnými válkami. Co si o nich myslím naprosto koresponduje s tím, jak se vyjádřil Stanley Kubrick – lépe bych to nezformoval – a tak jej budu částečně citovat: „Tihle hollywoodští chlapci dostali žánr sci-fi, a film vůbec, do roviny, že už se filmem nedá vyjádřit žádná závažná myšlenka.“
Jak se někdo trefně vyjádřil v nekrologu při úmrtí Kubricka, tento velikán dostal ony hollywoodské chlapce i po smrti. Nestačil již natočit svůj scénář o umělé inteligenci a tak se jej ujal Steven Spielberg ve své úpravě a vznikl zcela průměrný film.
Často slýchám názor, že kniha byla lepší. Arthur C. Clark ale nejprve vytvořil, spolu s Kubrickem, scénář k filmu na základě své povídky a až po uvedení filmu a jeho kolosálním úspěchu, vydal knihu.