Nevím kdo z vás, a do jaké hloubky, sleduje problematiku opravy Karlova mostu. My, ve výše zmíněné Asociaci, podrobně a již skoro rok. Velmi kriticky se na svých stránkách vyjadřujeme k tomuto problému. Za svoji nekompromisnost jsme byli, a stále jsme, kritizováni, ale i získáváme mnohá uznání a sympatie. Naše názory nad probíhajícími opravami podpořilo svými podpisy více než 43 000 signatářů a řada odborníků od nás i ze zahraničí. Signatáři petice tak, spolu se všemi členy Asociace, požadovali zastavit práce na mostě do doby, než bude majitel mostu, hlavní město Praha, připraven opravovat most tak, aby nedocházelo k nenávratnému poškozování této národní kulturní památky. Pokud by vám takto, jak vidíte na fotografii, někdo opravoval byť jen kamennou podezdívku vašeho domu, zřejmě byste ho hnali, že by se nezastavil, natož mu ještě za to platili.
Na fotografii výše, stejně jako na fotografiích níže, vidíte kamenné zábradlí po provedené opravě! Dovolujeme si podotknout, že za takovou práci by byl ze školy vyhozen i učeň prvního ročníku oboru kameník.
Doma není nikdo prorokem
Na domácí půdě, i přes zmíněnou podporu, bylo naše volání marné a tak, když jsme se dozvěděli, že do Prahy míří komise UNESCO, obrátili jsme se do Paříže, do sídla této organizace, se žádostí o přijetí, aby komise dostala informace také z jiné strany, než z té oficiální.
A nastalo pozdvižení. Do té doby mnoho kompetentních spalo a spalo, mlčel Národní památkový ústav (ten původně, osobou jeho ředitelky, první vznesl požadavek na zastavení prací, pak ale od něj rychle upustil), mlčel Klub Za starou Prahu, který dlouho v pronajaté mostecké věži hleděl na tu fušérskou hrůzu (mírně se probudil až 17. 11. 2009), ale hlavně, a nepochopitelně, mlčel i Český národní komitét ICOMOSu, který je součástí Mezinárodní rady památek a sídel, což je hlavní poradní orgán organizace UNESCO v záležitostech ochrany kulturního dědictví. Prezidentem národního komitétu je Doc. PhDr. Josef Štulc. Vlastně reakce z ICOMOSu přišla. Pan docent se na nás za onen dopis velmi rozlobil a místo, aby stál na straně ochrany kulturního dědictví, jak vyplývá z jeho funkce, urputně hájil zájmy investora.
Na vlnách Českého rozhlasu
V rozhovoru pro Český rozhlas 6 takto pan prezident Josef Štulc odpovídal na otázky Markéty Ševčíkové (přepis je fonetický a v odkazu na rozhlasovou relaci jej najdete v části po 18 minutě):
MŠ –
„Já jsem se Vás chtěla zeptat, pane doktore, na jednu zásadní věc, pánové z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (mírná neinformovanost, v Asociaci máme i ženy) si od téhle uneskové, v uvozovkách, mise nesmírně mnoho slibují, co se týká dalšího vývoje kolem Karlova mostu. Myslíte si, že jsou to naděje oprávněné, nebo nikolivěk?“
JŠ –
„Néé (ironický smích), jsou to naděje naprosto liché a musím říct, že mě to jejich podání do Paříže, jejich stížnost, že mě dost jaksi rozčílila, protože do značné míry devalvuje jinak často velmi důležitou a velmi záslužnou iniciativu nevládních organizací. Já, když jsem hovořil s panem profesorem Bandarinem (g.ř. UNESCO), tak on mě, na mě, apeloval, říkal, můžete-li, tak prostě snažte se orientovat aktivity tak, aby to, co si můžete vyřešit na domácí půdě, aby k nám nepřicházelo. Pokud k nám budou přicházet irelevantní, méně podstatné věci, tak my už přestaneme na ně reagovat, protože to nejsme schopni stíhat. Jo a přesně k tomu tímhle dochází. Prostě Karlův most, to jestli tam byl v předstihu předložen stavebně historický průzkum, což byl požadavek nesmyslnej, to by se muselo v předstihu postavit lešení pod všechny oblouky mostu a vyčkat několik let, než se to přesně fotogrametricky doměří a než se každej kámen prozkoumá, místo toho se zvolila strategie, že se bude dělat takzvaný operativní průzkum a dokumentace a ten SHP se zpracuje jako syntéza těhle dílčích…Je úplně pod rozlišovací, bych řekl ochotu, uneska zabývat se tím, jestli bylo vyměněno o několik, třeba kamenů starších, než z 19. století, víc nebo míň u parapetu, který svým tvarem, a svoji skladbou, svým spárořezem, je až dílem od sedmdesátých let 19. století, jo, a čili jestli je tam kvalitnější nebo méně kvalitní rukopis povrchové kamenické úpravy. Prostě s timhlectim jsme neměli vůbec to unesko obtěžovat a je to trapné.“
Jak si přečtete níže, trapně by se dnes měl cítit spíše pan docent a to nepřihlížíme k tomu, že informace, které od nás UNESCO získalo, mělo obdržet především od pana docenta, coby prezidenta ICOMOS tedy poradního orgánu UNESCO! Mimochodem, níže vidíte onen poněkud zvláštní rukopis kamenických oprav, od kterých se naprosto distancoval Svaz českých kameníků, který ani nebyl ke spolupráci přizván.
Drolící se nové spáry a evidentní rozdíl ve strojovém opracování nových
kamenů oproti opracování ručnímu u starých.
Při tomto pohledu vstávají kameníkům vlasy na hlavě a Petr Parléř se musí otáčet v hrobě stejně
tak jako Josef Hlávka a další stavitelé. Vidíte spojení kamenů silikonem kamuflovaným natlačenými kamínky.
Výběrové řízení vyhrála firma Mott MacDonald, spol. s.r.o. (nepleťte si, prosím, s hamburgerovým gigantem), která nemá na svém kontě ani jednu restaurovanou památku, natož památku takovéhoto významu. Stejně tak provádějící firma SMP CZ, a.s. Čím asi výběrovou komisi přesvědčili, že jsou ti jediní správní odborníci na opravu národní kulturní památky, není dodnes známo. Je absolutně nemorální pokud někdo přijme práci, které nerozumí. (Napoleon Bonaparte). Způsobuje to navíc velké škody.
Pan docent v rozhlasové relaci dále pokračoval:
„A tady ještě v případě Karlova mostu, nemohu si odpustit poznámku, že prostě chtít zastavit stavbu svědčí o tom, že těm lidem o Karlův most nejde, že jim jde o jejich ego, protože by se měli před tím na ten Karlův most podívat a povšimnout si, že v částech, kde byla provedena ta izolace, která je nezbytná, protože most je prosolen, tak soli se staly inertníma a přestala ta destrukce po povrchu těch původních originálních kamenů, které tvoří klenby mostu. Čili pokud by se k tomu bych řekl (pobavený smích) unesko vyjadřovalo, jakože se nebude, tak předpokládám, jak ty soudné lidi znám, že řeknou především – prosím vás, ale rychle dokončete tu izolaci!“
(Celou rozhlasovou relaci si můžete poslechnout ZDE.)
Před komisí UNESCO
Tak malá rozlišovací schopnost UNESCO, o které pan docent hovořil, se nám nezdála a tak jsme poslali do Paříže další dopis, který obsahoval kompletní fonetický záznam rozhlasového rozhovoru tak, jak jej máte zde, navíc v překladu do angličtiny, a s dotazem, zda má pan docent pravdu. Výsledek byl ten, že nás komise v lednu tohoto roku v Praze přijala, vyslechla a posléze, nad svůj původní plán, si Karlův most i prohlédla. Zřejmě pan docent ty soudné lidi zas až tak dobře nezná, jak si myslel. UNESCO se na svém zasedání v Brazílii, které probíhalo ve dnech 25. 6. – 3. 8. 2010, Karlovo mostem zabývalo a vyjádření k této věci se objevilo v jeho usnesení. Zde si jej můžete přečíst v překladu:
Světové dědictví 34 COM
Distribution Limited WHC-10/34.COM/7B.Add
Paris, 22 June 2010
Original: English / French
UNITED NATIONS EDUCATIONAL, SCIENTIFIC AND CULTURAL ORGANIZATION
CONVENTION CONCERNING THE PROTECTION OF THE WORLD CULTURAL AND NATURAL HERITAGE
World Heritage Committee
Thirty-fourth session
Brasilia, Brazil
25 July – 3 August 2010
Item 7B of the Provisional Agenda: State of conservation of World Heritage properties inscribed on the World Heritage List
Návrh rozhodnutí: 34 COM 7B.82
Výbor pro světové dědictví, lituje, že obnova Karlova mostu byla prováděna bez odpovídajících rad ohledně konzervace materiálů a konzervačních technik a rovněž žádá Stát, aby zajistil, že jakékoliv budoucí práce budou vycházet z podrobného posouzení a dokumentace, provedené s využitím zkušených řemeslníků a konzervátorů.
Dále žádá Stát, aby předložil Centru světového dědictví do 1. února 2011 aktualizovanou zprávu o stavu zachování památek a splnění výše uvedených požadavků, což Výbor pro světové dědictví prověří na svém 35. zasedání v roce 2011.
(Celé usnesení ohledně Prahy je pro zájemce ZDE.)
Jak je vidět UNESCO nevnímá opravu Karlova mostu jako pan docent Štulc a Magistrát hl. města Prahy, tedy jako opravu běžného mostu, kde je nejdůležitější udělat izolace (to mimochodem nikdy nikdo nezpochybňoval) a je už jedno, zda utrpí historická hodnota mostu.
K takto nekulturnímu postupu se vyjádřili i další odborníci ze zahraničí jako např. vrchní restaurátor historických památek v kantonu Bern ve Švýcarsku pan Jürg Schweizer i od nás např. profesor Václav Girsa.
Jakési stanovisko, nedatované a nepodepsané, vydal po návštěvě komise UNESCO i ICOMOS. Zřejmě, aby zmírnil rozhlasové vystoupení svého prezidenta doc. Štulce. Pokud některé čtenáře zajímá celá problematika opravy Karlova mostu hlouběji, mohou si přečíst naši odpověď na vyjádření ICOMOSU. K naprosto vyčerpávajícímu obrazu o celé záležitosti „opravy“ jsou vám pak k dispozici naše webové stránky zřízené jen k této cause.
Abychom ale pana docenta jen nekritizovali, dlužno říci, že v jiném rozhovoru, ohledně územního plánu Prahy, s ním stoprocentně souhlasíme. Škoda jen, že to, co vidí, a správně pojmenovává zde, nevidí u opravy Karlova mostu. Co je toho asi příčinou?
Použité fotografie: s laskavým svolením pana Martina Pavaly z jeho webu
a dále foto petra Růžičky, člena ASORKD