Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

Pokračování Andělské tváře a Kameňáci

Co spojuje tyto dva tituly? Především jméno režiséra Trošky a potom TV Nova, která velmi často podpoří vznik průměrných, až podprůměrných filmů. Inu, zná své novácké diváky. V případě Andělské tváře se jim ale moc nezavděčila, v případě Kameňáků to bohatě napravila a tak je v těchto dnech, jistě s velkou sledovatelností, opakuje.

Přečetl jsem si na netu zprávu, že Rusové chtějí zaplatit Troškovi pokračování jeho filmu Andělská tvář, který u nás totálně propadl.  Nevím z čeho Rusové usuzují, že Andělská tvář II, bude lepší. Možná z toho, že v Rusku měl naopak tento film celkem úspěch. Obzvláště se prý líbil Putinovi.

 

Přiznám se, že mě někdejší zpráva o natáčení romantického filmu Zdeňkem Troškou potěšila. Okamžitě jsem si vybavil jeho dnes již zapomenutý skvělý debut v celovečerním filmu (povídkové filmy, kde byl jedním z režisérů, nepočítám) na motivy Pokladu od Aloise Jiráska. Říkal jsem si, že by přeci jen Troška šel trošku do sebe? Že to bylo naivní očekávaní se ukázalo po projekci filmu. Rozhodně jsem na tom byl ale lépe, než Jiří Pomeje, protože mě film stál, jen přetrpění projekčního času. Stejně naivní byl Jiří Pomeje, když si myslel, že se Zdeněk Troška dokáže vrátit od pokleslých komedií a ukřičených pohádek ke svému někdejšímu skvělému celovečernímu debutu Poklad hraběte Chamaré.

 

Inu, pokud se člověk dlouho brodí hnojem, tak jim načichne. A ještě naivnější bylo, jak od Trošky, tak od Pomejeho, myslet si, že Jiří Pomeje zvládne hlavní roli a předpokládat, že divák uvěří Michaele Kuklové roli její. Fiasko, které z tohoto počinu nakonec bylo si ale, až do hořkého dna soudních tahanic, musel vypít Jiří Pomeje. Trošku Pomejeho neštěstí ani trošku nevyrušilo z bohorového klidu, přestože za výsledek vyznění filmu je z největší části odpovědný především režisér, a s chutí se pustil do absolutního odpadu – série Kameňáků.

Reklama

 

Je mi jen líto u Andělské tváře té nádherné kamery Jaroslava Brabce. Co je však automobilu platný sebelepší design, má-li špatný a poruchový motor? Alespoň, že vynikající práce Jaroslava Brabce (cením si ji mnohdy více, než jeho práce režisérské) byla oceněna Českým lvem, stejně tak, jako kostýmy Josefa Jelínka – tady bych ale řekl, že ocenění napomohla ta skutečnost, že se jednalo o jediný kostýmní film v nominaci Českého lva za rok 2002.

 

Zmíněným triptychem Kameňáků, nejhoršího myslitelného filmového formátu, jaký kdy u nás vznikl, své Nováky v těchto dnech opět obšťastňuje TV Nova. Stačí se podívat na webové stránky Česko-Slovenské filmové databáze http://www.csfd.cz/film/43495-kamenak/ , abyste zjistili, co si kultivovaný divák o tomto Troškově triptychu myslí. V drtivé většině dává nejhorší možné hodnocení, a to „odpad!“

 

Já bych jen dodal, že je smutná a ubohá argumentace režiséra o divácké úspěšnosti tohoto odpadu. Troška by měl vědět, že divácká úspěšnost velmi často není v přímé úměře s kvalitou filmu! Osobně je mi stydno za herce, kteří přijali v něčem takovém roli. Prostě za prachy dnes skoro všichni odehrají cokoliv. Nejsmutnější ovšem je, že se na tenhle odpad seženou peníze. Kdyby je Troška raději věnoval třeba na dětskou onkologii.

Doba mé oblíbené secese a nejen ta, by tohoto režiséra vykázala do patřičných míst, pokud by předvedl podobná díla, a rozhodně by mu nedala šanci vstoupit do Národního divadla a režírovat zde operu, vpravdě též národní. Tehdejší společnost by to chápala jako zostuzení naší přední scény. Troška by tak nanejvýše mohl jezdit jako komediant po poutích. Inu, velký posun jsme udělali, coby národ, od jmenované doby!

Haj hou!