Pokud by tato iniciativa působila proti slovnímu průjmu, který se kolem takzvaně národní knihovny neustále vyskytuje a po smrti architekta Kaplického nabírá barvy dětské stoličky, pak by to bylo fajn. To ale u této demokracie, která chce dostavovat, nehrozí, spíše opak je pravdou. Slovní průjem pokračuje. Nebudu se pouštět do polemik pro či proti knihovně. Své jsem si už k tomuto tématu řekl a mnohé též sdělil v nejrůznějších diskusích. Mnohem povolanější se pak jasně a zřetelně vyjádřili z odborné stránky. Za vůbec nejlepší studii na téma „národní“ knihovny považuji recenzi Císařovy nové šaty od architekta Martišeka z dubna 2007. Vřele doporučuji.
Já se chci v této krátké úvaze jen pozastavit nad oním slovním průjmem, který se kolem knihovny stále vyskytuje. Tak jako skutečný průjem může postiženého řádně vyprázdnit, něco podobného se děje u vyprazdňování pojmů určitých slov. Ukažme si to na dvou slovech, která celou historii tak nějak rámují. Na začátku je slovo NÁRODNÍ. Národní divadlo má na tento název plné právo, neboť pro jeho postavení se vskutku shodla naprostá většina národa, nebo alespoň toho, co se tehdy za národ považovalo. Ani náhodou něco podobného nevidíme u Kaplického knihovny. Není to zde ani 50 : 50 ale spíše se jeví, že jen menšina národa ji chce. Tedy v místě kam, kde by měla být postavena, a to Na Letné. Zřejmě by se číslo těch, co by si ji přáli v navržené podobě, zvedlo, pokud by jí bylo vyhrazeno jiné místo. K přesnějšímu určení rozložení sil by se musel udělat nějaký přesnější statistický průzkum, ale i tak si troufám tvrdit, že pokud by se hlasovalo v celé ČR, že by se většina pro Kaplického návrh nevyslovila a už vůbec ne pro místo. Proto by se knihovna měla nazývat spíše STÁTNÍ knihovnou, ale rozhodně ne NÁRODNÍ! Nebo jen Kaplického knihovnou, což je věcně též v pořádku.
Ještě úsměvnější je, pokud aktivisté z Demokracie staví, hovoří o iniciativě za DOSTAVBU knihovny. Dostavovat lze pouze to, co již bylo rozestavěno tedy tam, kde stavba již započala. Těžko lze tedy dostavovat knihovnu, která je na papíře zatím pouze jen ve studii.
Jinak proti iniciativě samé vůbec nic nemám. Pokud se jí podaří v národní sbírce posbírat do čepice ony potřebné miliardy, nechť demokraticky staví, ale i pak jim budou mít Pražené, prostřednictvím svých volených zástupců, co mluvit do místa, kde bude knihovna stát. Pokud ale na postavení Kaplického knihovny půjdou státní peníze například z rozhodnutí ČSSD při jejím vítězství ve volbách, pak to zejména bude ona STÁTNÍ knihovna.
Shrňme si to tedy. Odhlédnu-li od poněkud úsměvné personifikace názvu Demokracie staví, pak je zcela zřejmé, že zatím nemůže jít o žádnou NÁRODNÍ knihovnu a rozhodně ne o její dostavbu.