Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

15. březen 1939 a zakázané fotografie

Tak se nám opět blíží jedno kulaté výročí. Ne, nechci se přidávat k těm mnoha článkům, které už vyšly či se teprve objeví. Myslím si, že se dá sotva co k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava, napsat, co ještě napsáno nebylo. Mě tohle výročí spíše vedlo k zamyšlení nad fotografií, která byla od jejího vynálezu vždy přítomna u podobných zvratů a která neúprosně historické události dokumentovala. Často se však na fotografiích objevilo i to, co se nehodilo a tak byly zakazovány, upravovány, měněny apod.

Když už jsem začal tím výročím, tak u něj ještě chvíli zůstanu a propojím moji úvahu nad zakázanými fotografiemi ještě s výročím jiným. V roce 1998 slavila Česká tisková kancelář 80 let od svého vzniku. Redakce zpravodajství tehdy přišla s velmi zajímavou myšlenkou uspořádat v galerii Ambit výstavu, která by byla celá sestavena z fotografií, které byly v různých dobách různě zakazovány. Zakázané dějiny nazvala ČTK tehdy onu výstavu, a ta vzbudila obrovský zájem. To víte, jak je něco zakázané. Mě se tehdy poštěstilo být u toho, neboť mi tehdejším ředitel galerie Ambit nabídl natočit nějakou nevšední pozvánku na otevření výstavy. Uvedení v ČT bylo zajištěno a tak mne nabídka velmi lákala, i když se vlastně jednalo o dokument na jedno použití. Přijal jsem a nikdy toho nelitoval. Bylo to velmi zajímavé setkání se zakázanými fotografiemi. Omluvte, prosím, u níže uvedených fotografií jejjich sníženou kvalitu. Převzal jsem je přímo z mého dokumentu a převod do formátu JPG nedopadl nejlépe.

Začnu zvětšeninou fotografie, kterou jsem použil v perexu. Ano, jedna z nejslavnějších fotografií ČTK. Snímek notoricky známý, ze kterého se stal symbol 15. března 1939, kdy pražané takto zaťatými pěstmi „vítají“ nacistickou okupační armádu:

pesti_proti_ss.jpg

Tahle fotografie ale přeci nikdy zakázána nebyla, tak proč ji sem zařazuji? Ale byla samozřejmě, že byla. Zakázala ji okamžitě německá cenzura.

Reklama

Na stejném filmu, jen o několik políček dále, však je jiná fotografie, kterou Němci naopak tiskli všude:

Hajlujici_praha.jpg

Ano, na této fotografii Pražané naopak německou armádu vítají zdviženými pravicemi. Zakázána byla až komunistickou cenzurou po roce 1948, kdy jí nahradila ta o pár políček na filmu před ní, dnes zbytnělá ikona.

Komunisty zakázána byla i tato fotografie hajlujícího shromáždění umělců v Národním divadle:

Hjlujici_divadlo.jpg 

A postupme v čase o kousek dále a můžete vidět dvě fotografie, které nemohlo spatřit oko žádného normálního smrtelníka po roce 1948, a to až do roku 1989. Generál Patton při přehlídce na Pražském hradě bok po boku s generálem Svobodou:

Patton_na_harde.jpg 

A zde, pro moji generaci naprosto nepředstavitelná fotografie – Karlův most a po něm jedoucí americká armáda!

Americani_v_praze.jpg 

Tedy v padesátých letech absolutně svatokrádežné snímky, kdy bylo lidem vtloukáno do hlav, že jen díky velkému bratru – Sovětské armádě – byla republika osvobozena z německé okupace. Jak nebezpečná byla v té době jakákoliv zmínka o osvobození části republiky americkou armádou, měl možnost poznat i můj otec, který byl zatčen jen za to, že nechtěl slavit osvobození Plzně sovětskou armádou. Do zatčení se pyšnil fotografií, jak jede s generálem Pattonem na tanku. Fotografie byla samozřejmě STB zabavena, jako předmět doličný dosvědčující napojení otce na protistátní činnost a obdiv k USA, které nám republiku zanesly americkým broukem.

Ale pojďme dále. Níže vidíte fotografii Gottwalda s Clementisem na nechvalně slavném balkoně barokního paláce na Staroměstském náměstí:

Gottwald_a_Slansky.jpg

Tahle fotografie nebyla zakázána celá, ale jen z části. Po popravě Clementis nemohl na fotografii zůstat, ale Klemovi bylo snímku líto, neboť on se na něm sám sobě líbil, a tak byl Vlado Clementis vymazán:

Gottwald_bez_Slanskeho.jpg

Slušná retušérská práce bez počítače, že?

Nebylo však vždy nutné fotografii zakazovat. Zvláště chybělo-li jí k dokonalosti jen málo. Tady vidíte reportážní snímek prezidenta Zápotockého, an kyne davu, ale ten se jaksi nedostavil:

Zapotocky_sam.jpg

Na tomto snímku na stejném místě však není o dav nouze:

Dav.jpg 

A tak nastoupil zručný grafik a oba snímky spojil. Snímek se Zápotockým se tak vyhnul zákazu publikace:

Zapotocky_a_dav.jpg

Opět slušně provedená montáž, a to se soudruhům ani nemohlo zdát o nějakém Adobe Photoshopu.

Myslím, že z uvedených příkladů je zřejmé, že téma výstavy bylo velmi zajímavé. Po jejím velkém úspěchu vydala ČTK jako vzpomínku na ni knihu, ve které velkou část vystavovaných fotografií publikovala. Mě pak zůstal v archivu dokument, který byl Českou televizí uveden dvakrát před otevření výstavy, a to jako pozvánka na ni. Málem, ale i ten byl zakázán.

No, to by se snad nestalo, ale zaznamenal jsem pokus o mírnou cenzuru konce dokumentu. Pouze ve zvuku je v závěru snímku použito skandování davu na Václavském náměstí z roku 1989: „Máme toho dost!“ a „Chceme novou vládu!“ Uvedení snímku se totiž kouzlem nechtěného dostalo do období jen pár měsíců po volbách, kdy Miloš Zeman ze Zemáku vstoupil do Strakovy akademie hlavním vchodem, a dramaturgům České televize připadalo, že by si výkřiky na konci dokumentu mohla ČSSD třeba špatně vykládat. Devět let po Velké sametové přeci jen ale zůstalo jen u náznaku, a když jsme spolu s producentem dokumentu jakoukoliv úpravu rezolutně odmítli, byl snímek odvysílán v podobě, jak si jej můžete prohlédnout zde. Tedy pokud budete chtít obětovat ze svého času 20 minut. Konečně, nezaujme-li vás, ztratíte těch minut méně. Nicméně, pokud se chcete dozvědět, zda se současní politici pokoušejí o zákazy fotografií, dokoukejte dokument do konce a nebo se na jeho konec posuňte jezdcem pod obrazovkou..

Použité fotografie: z dokumentu Zakázané dějiny. Fotografie do dokumentu poskytla ČTK.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama