Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

Ohlédnutí za sv. Valentinem a ještě něco

Běsnění kolem tohoto svátku již pominulo, v krabicových uni-mega-giga marketech se v regálech již stkví kýčovití zajíčci a to je chvíle k ohlédnutí.

S mojí ženou, která miluje jaro, což dostala do vínku i svým jménem Jarmila, jsme se brali 14. 2. 1987 na zámku v Tovačově. Jak taky jinak u monarchistů, že. V té době jsme vůbec netušili, že je to den zasvěcený sv. Valentinovi. Pokud tedy tento patron má na starost zamilované a pak nad nimi drží ruku i nadále, tak to zřejmě dělá i v případě, kdy dotyční o jeho existenci nic neví a navíc jaksi ani nejsou praktikujícími věřícími. Má to zřejmě v popisu práce anebo to řeší podle nějakých tabulek, nevím, ale v našem případě se mu to nějak obzvláště daří. Jsme spolu 22 let, pracujeme spolu a stále máme pocit, jako bychom se vzali včera. No, ty fotky poněkud zestárnuly. Dal jsem je sem na přání "sipose", ale má pravdu, chtělo to nějaký dokument:

svatba.jpg

svatba_obrad.jpg 

Reklama

svatba_schody.jpg 

Už při dvacátém výročí sňatku jsme si řekli, co když v tom ten svatý má přeci jen nějakou zásluhu a že by tedy bylo slušné, jako poděkování, alespoň o něm něco vědět a tak jsme si to nastudovali. Ne, nebudu tu s tím unavovat, kdo má zájem, může udělat totéž a dokonce vám tu dám výborný zdroj informací, a to web Světci k nám hovoří. Zde najdete všechny světce a jejich životopisy. 

A nyní k tomu dalšímu, co avizuji v titulu. Přiznám se, že coby dokumentarista trpím nemocí z povolání, a to archivací kde jakých informací, které získávám při studování faktografie k mým dokumentům. Tahle moje nemoc jde už tak daleko, že v mém archivu jak datovém, tak listinném je tolik artefaktů, že by oba archivy skoro na poloviční úvazek uživily inspicienta k jejich utřídění. Dá se v nich už i bádat a někdy člověka překvapí i nějaký ten objev. Zrovna včera jsem něco hledal a najednou jsem si všiml, že 14. 2. nebylo jen naše Valentinské výročí, ale že uplynul přesně rok, kdy jsem zde na blogu uveřejnil první článek. S mojí nemocí z povolání – archivovat, souvisí zřejmě i určitá deviace (to by zřejmě uměl vysvětlit pan Vido), ke které se také přiznám. Miluji statistiky. Od pokusu se změnou blogu si také archivuji všechny články a mé počítadlo, neboli PC, mě dokáže v tomto ohledu více než uspokojit. Zřejmě programátoři od Microsoftu trpí podobnou úchylkou. A tak vězte, že se z archivace uložených článků dá sestavit, čehože jsem se to za ten rok na blogu dopustil.

Tedy od 14. 2. 2008 do 14. 2. 2009 jsem napsal:
63 článku (z toho 8 do soukromého blogu)

To obnáší:
346 872 liter
  66 096 mezer
  64 952 slov

Články měly:
69 056 návštěv
  1 370 diskusních příspěvků
  1 110 stisknutí karmy

Nevím tedy k čemu je takovéto počítaní zanesené do programů dobré, krom toho, že uspokojuje lidi postižené podobnou deviací, jako mám já, tedy oblibu statistik.

Nicméně si uvědomuji, že značnou část lidí zde na blogu nemusí tato moje záliba vůbec zajímat, natož mé soukromé dvaadvacetileté výročí, a tak tu s tímto textem zůstanu jen 24 hodin a pak jej přesunu na soukromý blog a uvolním tak místo nějakým hodnotnějším článkům.