Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

HLÁVKŮV DŮM V PŘEŠTICÍCH

Synopse projektu pro kulturní využití rodného domu Josefa Hlávky.

Explikace

Rodný dům velkého přeštického rodáka Josefa Hlávky je již delší dobu na prodej. Historie domu, kde se Josef Hlávka 14. 2. 1831 narodil prošla různými údobími a od doby, kdy jej rodina Hlávků opustila, vystřídal několik majitelů. Poslední majitelé – rodina Hřebcova, kteří dům nabízejí k prodeji, jej zadaptovali a rozšířili především v jeho podkroví a vybudovali v přízemí, kde byl původní byt, kavárnu. Dům s historickým pozemkem nebyl nijak památ­kově touto rekonstrukcí poškozen. Pro město Přeštice má ale vedle památkového významu i velký kulturní význam, jako rodný dům věhlasného rodáka. Osobně, jako člověk zabývající se intenzivně životem Josefa Hlávky, jsem potěšen, že v současném vedení města jsou zřetelné náznaky neopakovat chybu z doby, kdy se dům mohl stát majetkem města či kdy mohlo být alespoň Město zainteresováno v jeho správě a využití.

Správní rada dědice Josefa Hlávky – Nadace Nadání Josefa Marie a Zdeňky Hlávkových – bohužel v minulosti několikrát dala najevo, že jí rodný dům jejího zakladatele nezajímá a tak se s ní jistě nedá počítat ani dnes. Při současném prodeji by se pak nemusela opakovat situace, kdy se dům dostal do rukou citlivým lidem. Předkládám proto, zatím pouhou synopsi projektu, jak by, dle mého názoru, mohl být rodný dům Josefa Hlávky důstojně a kulturně využit za účasti Městského úřadu.

*

Reklama

Návrh využití rodného domu Josefa Hlávky

V době turistického boomu, kdy se jednotlivá města a obce předhánějí v oprašování kdekteré kulturní a historické památky, mnohdy jen lokálního významu, se městu Přeštice nabízí mož-nost, využít ke kulturním účelům rodný dům věhlasného rodáka, jehož osobnost a působení mělo přesah nejen krajový, ale i mezinárodní. Osobně jsem přesvědčen, že by tento dům s celým svým pozemkem měl sloužit nikoliv ke stálému bydlení, ale jako výrazná městská kulturní zóna např. s názvem Hlávkův dům. Celý velký pozemek za domem by mohl být přebudován na parkovou zónu s průchodem přes otevřený průjezd až k řece. Park by měl příjemná odpočinková posezení, malé pódium na způsob altánu (případně by se pro takové pódium dala využít část starého hospodářského stavení, které by se mohlo jednou stranou otevřít do budoucího parku). Pódium by se využívalo pro veřejné produkce malých forem, ať již hudebních či divadelních. V parku by též mohlo být malé menší dětské hřiště současné moderní konstrukce, které by navazovalo na venkovní sezení již vybudované kavárny do-plněné o cukrárnu. Park by byl veřejně průchozí a veřejnosti k dispozici ve vymezených hodinách (jiné hodiny v létě, jiné v zimě) s tím, že po této hodině by byla možnost jej uzavřít. Ze strany domu vraty průjezdu, ze strany současné zahrady brá­nou na konci pozemku. Takto uzavíratelná by byla parková zóna i při pořádání různých kul­turních vystoupení v parku, čímž by bylo možné vybírat na ně vstupné.

Samotný dům ve vybudovaném podkroví, které dnes slouží jako byt, navrhuji přetvořit v je-den víceúčelový sál, s nějakým technickým a sanitárním zázemím. Vznikl by tak poměrně velký a zajímavý prostor pro pořádání výstav, hudebních, recitačních, divadelních a dalších představení malých forem. Místo by zde mohl mít i filmový klub. Josefa Hlávku by připo-mínala pamětní deska na domě, obrazové artefakty v kavárně a cukrárně, případně bronzová Myslbekova socha, pro kterou by se jistě v budoucím parku nalezlo důstojné umístění.

Rodný dům Josefa Hlávky, by tak byl velmi živou zónou města, neustále připomínající svým názvem a původem tohoto slavného přeštického rodáka.

*

Možná realizace

Základní předpoklad pro výše navrhovaný projekt je ten, aby Hlávkův dům byl prodán kom-pletně s celým neděleným pozemkem. To nebyl původní záměr prodávajících a dům byl nabí­zen s pozemkem zmenšeným o část u řeky. Po zvážení všech okolností, a též z důvodů, že by manželé Hřeb­covi chtěli projektu pomoci, nabízejí odkoupení Hlávkova domu s celým pozemkem, což by právě umožnilo realizaci záměru průchozí parkové zóny až k řece. Celý dům s takto řešeným pozemkem Hřebcovi nabízejí za 4 500 000,- Kč. Za těchto okolností se naskýtá několik možných postupů, jak koupi nemovitosti realizovat a poté realizovat celý projekt. Samozřejmě, že výčet si nečiní nárok na úplnost.

Postup 1. Pomineme-li postup odkoupení objektu a poté realizaci projektu soukromníkem, který při nedostatku mecenášů typu Josefa Hlávky vidím značně nereálný, můžeme přejít k postu-pu 2., který se mě jeví jako reálnější, zvláště pak v kombinaci s postupem 3.

Postup 2. Dům by odkoupilo Město Přeštice a zároveň vypracovalo projekt, který by se inspiroval ve výše uvedeném návrhu využití Hlávkova domu. Financování celého projektu i s koupí domu by mohlo být směrováno k dotaci z EU. Je zřejmé, že než by dotace byla schválená, a já ne­pochybuji o tom, že na takovýto projekt by jistě byla, muselo by Město Přeštice projekt s koupením domu částečně zafinancovat. Tyto peníze by se poté do rozpočtu města vrátily z dotace EU.

Jak mi manželé Hřebcovi sdělili, byli by ochotni, v rámci tohoto projektu, vyjít Městu vstříc a celý prodej rozdělit do dvou plateb. Na 1. platbu 2 000 000,- Kč a zbytek v 2. platbě, až by byly realizovány dotace EU. Pokud by město nemohlo vyčlenit v rozpočtu na příští rok částku na financování projektu, myslím, že by bylo možné zkusit jednání z odborem kultury na Krajském úřadu o finanční dotaci. Tento odbor je ochoten se angažovat, ale podmínkou je, že dům bude v majetku Města Přeštice.

Pro lepší průchodnost projektu a posléze jeho realizaci, a v konečné fázi využívání Hlávkova domu, se mi jeví jako dobrý 3. postup, který by mohl být podpůrným (doplňujícím) pro postup 2.

Postup 3. Navrhuji založit k účelu využití Hlávkova domu obecně prospěšnou společnost Hlávkův dům, v jejíž správní radě by mělo Město Přeštice své silné zastoupení. Tato společnost by celý projekt realizovala a po jeho realizaci, by její aktivity směřovaly k provozu domu a celého jeho zázemí. OPS Hlávkův dům by také pro provoz domu získávala finanční prostředky. Osobně bych se velmi rád v takovéto společnosti angažoval, a to od samého počátku jejího případného zakládání a vzniku.

 *

Závěrem

Jak jsem uvedl v úvodu, je tento text pouze jakousi synopsí projektu nebo spíše námětem. K jeho předložení mě vede letitý zájem o osobu Josefa Hlávky. Text by měl být určitou inspi­rací a vzbudit zájem o řešení problému Hlávkova domu. Věřím, že bude inspirovat mnohé k angažovanosti v této věci a k přidání dalších nápadů a podnětů, které povedou k vypracování koneč­ného kompletního projektu se všemi náležitostmi, který by byl předložen EU.

 

V Praze 9. 9. 2007

(Aktualizováno 15. 3. 2008)

Zpracoval:

Pavel P. Ries

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama