Reklama
 
Blog | Pavel P. Ries

Bathory

Tak jsem si konečně udělal čas a zašel jsem do kina na Jakubiskův velkofilm. Snad tato poněkud pozdní minirecenze bude zajímat ty, kteří film ještě neviděli a ostatní si třeba ověří zda se jejich názor na film přibližuje tomu mému či se naopak diametrálně liší, případně se o filmu dovědí něco nového.

 Titulek.jpg

Reklama

Režie: Juraj Jakubisko
Hrají: Anna Friel, Karel Roden nejml., Hans Matheson, Vincent Regan, Franco Nero, Deana Horváthová, Michaela Drotárová, René Štúr, Jiří Mádl, Lucie Vondráčková, Andrej Hryc, Bolek Polívka, Jiří Korn, Monika Hilmerová, Jaromír Nosek, Táňa Radeva, Eva Elsnerová, Zdeněk Podhůrský, Marek Vašut, Karel Dobrý, Petr Jákl ml., Marek Majeský, Beata Greneche, Ladislav Ondřej, Jan Vlasák, Rudolf Stärz, Sandra Pogodová, Hana Vagnerová, Ilona Svobodová, Vladimír T. Gottwald, Jiří Krytinář, Jiří Maria Sieber, Jan Unger, Anthony Byrne, Václav Upír Krejčí, Kristýna Maléřová
 

No, po více než dvouhodinovém sezení v kině, se mi stále intenzivněji vtírala otázka, kde je těch skoro 400 miliónů, přepočteno na koruny? Kam přišly? Na filmu znát až tak moc nejsou. Tak snad pro úvod poněkud zestručnělý výčet z ČSFD, kde je alespoň částečně hledat:

·        Natočilo se celkem 74 000 metrů materiálu.
·        Před kamerou se vystřídalo celkem 200 herců a více, než 3 000 komparsistů.
·        Na place se mluvilo celkem deseti jazyky.
·        Postava Alžběty měla ve filmu 82 různých převleků. Z toho 60 se nově šilo a vyrábělo
        se přes 100 drobných doplňků a zdobení.
·        Celkem se ve filmu objeví 5 000 kostýmů.
·        Pro účely natáčení se pronajalo zhruba 7 000 hotelových pokojů a rezervovalo
        cca 500 letenek.
·        Celkem se natáčelo na 42 lokacích, z toho 20ti hradech a zámcích. Například na
        Buchlově, Křivoklátě, Lednici, Pernštejně, Zvíkově nebo Telči.
·        Úvodní scéna se natáčela na Slovensku na Čachtickém hradě.
·        Jako exteriéry pro Alžbětino panství posloužily Vysoké Tatry.  

Vznikl tak nejdražší film, který se kdy ve střední Evropě natočil, bohužel ne nejlepší. Prostě výše vynaložených prostředků na výrobu filmu nebývá vždy v přímé úměře k jeho kvalitám.

Kvalitám filmu se chci věnovat v prvém pořadí

Historický velkofilm Bathory je rozhodně má. Jak by také ne, pokud je spojený s tak osobitým režisérem, jakým Juraj Jakubisko bezesporu je. Tento režisér si vždy uměl vybrat herce a dostat z nich co nejvíce pro svůj záměr. Stejné je to i u tohoto filmu. Volba britské herečky Anny Friel se ukázala jako šťastná a její ztvárnění Alžběty je přesvědčivé, tedy v té poloze, jak ji chtěl ve svém filmu představit Juraj Jakubisko. Nerozumím těm přemnohým diskusím, kdy mu je vyčítána glorifikace této ženy, kdy prý z vražedkyně dělá div ne světici.

Bathory_2.jpg 

Žádnou podobnou polohu jsem ve filmu nezaznamenal. Spíš netradiční pohled na rozpolcenou bytost, která trpěla duševní poruchou. Takováto fabulace je u hraného filmu zcela přípustná a vezmeme-li v potaz, že se jedná o dobu vzdálenou více než 300 let, a to, že se příběh této ženy stejně odvíjí víceméně v legendách, pak i očekávaná. Navíc Jakubisko svůj poněkud jiný pohled předem avizoval. Právě v obrazovém vykreslení duševních stavů hraběnky je Jakubisko nejvíce svůj stejně tak, jako ve všech komorních scénách filmu, čemuž výborně sekunduje skvělá F. A. Brabcova kamera.

mrtva.jpg

Halucinace.jpg 

Jedna z halucinací Alžběty

Podle mého soudu měl Jakubisko spíše zůstat u poněkud komornějšího ladění příběhu, kde je výrazově velmi silný a nepouštět se na pole historického velkofilmu. Všechny scény v interiéru či exteriéru, kdy je ukazováno Alžbětino šílenství nebo prožívaný vztah k malíři Caravaggiovi, v podání skotského herce Hanse Mathersona, mají typickou Jakubiskovu pečeť, i když ne už v takové síle, jakou jsme znali u jeho dřívějších mistrovských děl.

Výlet v romantické krajině s malířem Caravaggiem

Romantika.jpg

Roden_2.jpg 
Jako protipól Alžbětě dobře a přesvědčivě působí výkon Karla Rodena, kterému jeho roli palatína Thurza a manžela Alžběty zcela věříte. Velmi přesvědčivě se zhostila role kořenářky a vědmy i Jakubiskova žena Deana.

A nyní k tomu co se nepovedlo

Tedy nepovedlo se udělat historický velkofilm. Snad nehorším možným způsobem jej z této kategorie vyřazují „bitevní scény,“ u kterých máte v lepším případě pocit, že se najalo několik šermířských skupin, které se navlékly do dobových kostýmů a bylo jim řečeno, nějak se bijte, však máte jistě něco ze svých vystoupení nacvičené, a my to pak nějak postříháme. Vypadá to, že Jakubisko snad nikdy neviděl skvělá díla Ridley Scotta, Sergeje Bondarčuka a dalších mistrů historických velkofilmů. Proč si ale proboha nenajal někoho, kdo by tuto složku filmu zvládl? Stejně žalostně a poněkud televizně výpravně působí kulisy čachtického hradu a vísky pod ním. Prostě máte pocit druhořadé TV pohádky, což umocňuje i vedení komparsu. I když se Jakubiskovi daří Vás vtáhnout do atmosféry doby komorními sekvencemi, vzápětí totálně vypadnete a vnímáte už jen chroustání popcornu a srkání coly vedle vás. Naprostým uzemňovákem je potom dvojice mnichů v podání Polívky a Mádla. Zřejmě urputná snaha zařadit klišé odlehčení. Jejich technické „vynálezy“ a jakési detektivní pátrání pro biskupa působí přímo nemožně a trapně. Ještě bych dokázal vzít Polívku, coby vypravěče a jakéhosi kronikáře, což je v začátku filmu naznačeno, ale další vývoj role je trapnost sama určena tak pro náctileté, aby se úplně nenudili. Představuji si to znehodnocení a posun někam jinam, kdyby se něco podobného objevilo například v legendárním filmu Jméno růže natočeného též podle románové předlohy – http://www.csfd.cz/film/166-jmeno-ruze-name-der-rose-der/

Bolek Polívka coby mnich vyprávějící příběh

Polivka.jpg 

Tak jak má Jakubisko dobrou ruku při výběru herců pro hlavní postavy, je u tohoto filmu nepochopitelně nedbalý u postav vedlejších. Samozřejmě, že profláknutý neherec Srstka a Upír Krejčí jsou postavami, ve kterých nemůžete vidět nikoho jiného, než je samotné. Mám z uvedených scén pocit, jakoby se jejich natáčení nechalo na samotný konec a nějak už nebylo moc peněz. Celý film je nakonec ještě zabalen do béčkového dabingu ala Nova.

Shrnuto a podtrženo, film neurazí, ale taky nenadchne a zřejmě málokdo bude mít chuť vidět ho ještě někdy znovu. Škoda, měl rozhodně nakročeno k něčemu většímu.

 

Použité fotografie: pomocí mobilu Nokia jsem snímky nafotil přímo z plátna při projekci, a to se záměrem použít je výhradně jako ilustraci pro tuto minirecenzi.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama